Co dělat, když vás nadřízený kritizuje před kolegy?

Ve společné poradě zazní věta, po které ztuhnete, a pohledy kolegů se stočí k vám. Pocit ponížení je přirozený a neznamená, že kritika byla správná. Důležité je, jak se zachováte v prvních vteřinách a v následujících dnech. Odpovědi na pět otázek vám pomohou rozlišit oprávněnou výtku od nevhodného jednání a zvolit vhodný postup.

Co mám říct hned na místě?

Nejlepší reakce je klidná a krátká. Například: Rozumím, vrátím se k tomu a ozvu se. Nepotřebujete se bránit ani obhajovat před publikem.

Pokud je výtka věcná, můžete ji přijmout a doplnit, co uděláte. Ukážete tím profesionalitu. Okamžitý spor naopak často situaci zhorší.

Nadechněte se pomalu a udržte hlas. Tělo se v napětí zrychluje a hlas stoupá. Pár vteřin ticha působí lépe než unáhlená věta.

Byla ta kritika oprávněná?

Po vychladnutí si projděte obsah. Co z výtky je fakt a co emoce nebo tón? Oddělte věc od způsobu podání.

Pokud je v kritice jádro pravdy, vezměte si z ní poučení, i když byla podána nevhodně. Zapište si, co přesně se stalo a co uděláte jinak. Zlepšení vám dá klid.

Pokud je výtka nepravdivá nebo nepřesná, shromážděte podklady. E-maily, zadání a termíny pomohou při rozhovoru. Chraňte se fakty, ne dohadováním.

Jak si s nadřízeným promluvit mezi čtyřma očima?

Požádejte o krátkou schůzku. Začněte popisem situace bez obviňování: Při poradě zaznělo, že.. a já bych ocenil, kdybychom to příště řešili spolu. Používejte formulace o svých pocitech a potřebách.

Nabídněte konkrétní řešení. Například že budete dostávat zpětnou vazbu soukromě a včas. Nadřízený často netuší, jak jeho slova působí.

Poslouchejte i druhou stranu. Možná o vašem problému neví nebo na něj narazil v časové tísni. Rozhovor může vést ke změně.

Kdy už jde o něco víc než nevhodnou kritiku?

Jednorázová ostrá poznámka je jiná věc než opakované ponižování, výsměch nebo urážky. Pokud se to děje pravidelně, může jít o šikanu na pracovišti. Taková situace potřebuje řešení.

Zapisujte si data, svědky a znění. Poznámky se hodí pro případnou stížnost. Uchovávejte e-maily a zprávy.

Obraťte se na personální oddělení, odbory nebo inspektorát práce. V krajním případě i na právníka. Vaše psychika má přednost před pověstí u kolegů.

Jak se s tím vyrovnat, aby to neleželo na mysli?

Najděte někoho, komu se můžete svěřit, kolegu mimo tým, přítele nebo rodinu. Vyslovení pocitů uleví. Nebojte se přiznat, že vás to zasáhlo.

Pomáhá pohyb, procházka a dostatek spánku. Tělo zpracovává stres fyzicky. Večer si raději nepřehrávejte situaci dokola.

Pokud se příznaky stresu přetahují, jako nespavost, úzkost nebo ztráta chuti, vyhledejte lékaře či psychologa. Pomoc není slabost. Včasný krok zabrání vyhoření.

Zdroje

• Státní úřad inspekce práce
• Zákoník práce
• Ministerstvo práce a sociálních věcí