Nezařazené

Jak funguje “krátký” a “dlouhý” týden v pohostinství

Práce v pohostinství má řadu možných negativ. Hlavně ve spojení s platy, s prostředím, ale také s tím, jak jsou plánovány směny. Na klasickou osmihodinovou pracovní dobu zapomeňte. To proto, že v tomto oboru je nereálná. Přesto musí zaměstnavatelé dodržovat předpisy spojené s počtem odpracovaných hodin za měsíc. Jak se to řeší? Využívá se takzvaný dlouhý a krátký týden. O co […]

Práce v pohostinství má řadu možných negativ. Hlavně ve spojení s platy, s prostředím, ale také s tím, jak jsou plánovány směny. Na klasickou osmihodinovou pracovní dobu zapomeňte. To proto, že v tomto oboru je nereálná. Přesto musí zaměstnavatelé dodržovat předpisy spojené s počtem odpracovaných hodin za měsíc. Jak se to řeší? Využívá se takzvaný dlouhý a krátký týden.

O co se jedná?

Krátký týden a dlouhý týden jsou spojeny s nepravidelnou pracovní dobou. Ta je plánována jak u kuchařů, tak i u servírek a číšníků. Cílem je zajistit, že provoz bude bez problémů fungovat a zaměstnanci budou mít tolik odpracovaných hodin, kolik ze zákona mít musí. V praxi to znamená, že jeden týden pracují více, druhý týden méně.

Krátký týden

Ten je pro většinu zaměstnanců v pohostinství zcela pochopitelně ten lepší. A to z důvodu, že obvykle jdou do práce jenom ve středu a ve čtvrtek. Zbývajících pět dní v týdnu mají volno. Není proto nic neobvyklého, že se na tento pracovní zápřah většina z nich jasně těší.

Dlouhý týden

Ten je pravým opakem předchozí varianty. Jde o to, že zaměstnanec pracuje v pondělí a v úterý. Následné dva dny, tedy středu a čtvrtek má volno, jelikož to přichází do práce druhá směna. Následně opět nastupuje, a to na pátek, sobotu a neděli. Takto vypadá jeho dlouhý týden, který obsahuje pět pracovních dní a jenom dva dny volna.

Pravidelné střídání

Krátký týden a dlouhý týden se pravidelně střídají. A to hlavně proto, aby byla zajištěna jasná spravedlnost mezi jednotlivými směnami, stejně jako aby bylo zajištěno i to, že každý směna odpracuje v rámci čtyř týdnů vždy stejný počet hodin. Jak už z daného popisu odpovídá, tak v rámci denní pracovní doby se nepracuje pouze osm hodin, ale pracuje se podstatně více. Obvyklá je doba okolo dvanácti pracovních hodin denně, což často odpovídá i době otevírací.