Když máte práci na prvním místě, řítíte se rovnou do pekel

S příchodem nařízení home office došlo k výraznému vzrůstu případů workoholismu. Lidé přestali nadobro odlišovat svůj osobní a pracovní život a po malých krůčcích se stávali na zaměstnání závislými. Pravdou je, že to nejvíce odnáší jejich rodiny, na které zkrátka není čas ani energie. Problém zkrátka neumožňuje člověku dělat nic jiného než svou práci, která je rázem na prvním místě žebříčku priorit.

Samozřejmě jedna věc je mít rád svou práci, ale druhá věc je pracovat prakticky neustále, do vyčerpání, do jakéhosi ohrožení vlastního zdraví i vztahů kolem. Bohužel workoholismus, se kterým se svět potýká zejména v posledních letech opravdu aktivně, se negativně projevuje na obou zmíněných věcech čili jak na zdraví, tak i na vztazích.

Jsem nebo nejsem workoholik?

Již bylo zmíněno, že případů workoholismu začalo přibývat hlavně v posledních měsících, kdy se z důvodu panujícího koronaviru nařídil home office všem firmám, které to svým zaměstnancům vůbec mohou umožnit. Lidé tak přestali vnímat jakousi hranici mezi osobním a pracovním životem a začali tak odkládat jak své koníčky, tak své povinnosti vůči rodině.

Touha jenom pracovat a nenacházet si čas na nic ostatního - to jsou hlavní příznaky závislosti na práci, která může člověku naprosto zničit život.

Kdo workoholismem nejčastěji trpí?

Podle posledních statistik workoholismem trpí nejvíce lidé, kteří stojí na vyšších pracovních pozicích, a také podnikatelé. Většinou tomuto problému propadají více muži než ženy. Mnohdy se závislými stávají lidé, kteří se k práci uchylují proto, že sami prožívají v osobním životě nějaké těžkosti (kupříkladu hádky). Také jsou k workoholismu náchylnější lidé s nízkou sebedůvěrou či trpící na pocity méněcennosti. Pro workoholiky se stává práce smyslem života. Ve chvíli, kdy nemohou pracovat, pociťují abstinenční příznaky nebo špatně spí.