Právní formu podnikání určuje riziko a rozsah, ne móda

Otázka „v čem podnikat“ znamená, jakou právní formu zvolit: živnost jako fyzická osoba, společnost s ručením omezeným nebo jinou formu. Žádná z nich není obecně nejlepší. Rozhoduje, jak velké riziko podstupujete, kolik lidí do podnikání vstupuje a jaké zákazníky chcete získat. Pět představ, které začínající podnikatele zdržují, a jedna rada navíc vysvětlují, co platí doopravdy.

1. Společnost je lepší než živnost

Není. Společnost má výhodu v oddělení firemního a soukromého majetku, ale přináší povinné vedení účetnictví, zveřejňování účetních dokumentů a formální rozhodování. Pro drobný samostatný provoz bývá živnost levnější a jednodušší. S.r.o. se vyplatí, když rizika přerostou možnosti jednotlivce nebo když podnikáte s partnery.

Zeptejte se sami sebe: co se stane, když se projekt nepovede? Pokud ztráta nezasáhne víc než vaše vlastní práci a drobnou investici, živnost obvykle stačí.

Ilustrační příklad: překladatelka pracuje sama, má několik stálých klientů a žádné velké závazky. Pro ni je živnost přirozená volba. Kdežto skupina tří řemeslníků, kteří chtějí koupit dodávku, pronajmout dílnu a podepsat smlouvu na velkou zakázku, už řeší riziko, které se hodí rozdělit a omezit společností.

2. OSVČ nemůže mít zaměstnance

Může. Živnostník smí zaměstnávat lidi, uzavírat s nimi pracovní smlouvy a odvádět za ně příslušné platby. Zaměstnanci ale přináší povinnosti: mzdová agenda, pojištění odpovědnosti, bezpečnost práce. Pokud jich máte víc, stojí za to uvažovat o společnosti, ale ne proto, že by to zákon vyžadoval.

Opatrnost platí u spolupracovníků. Dlouhodobá práce pro jednoho objednatele pod jeho vedením může mít znaky závislé práce a mezi smluvními stranami se pak řeší, zda nejde o zastřený pracovní poměr.

Při větším počtu lidí se hodí i druhá úvaha: společnost lépe zvládá růst. Nový společník vstoupí podílem, firma může mít jednatele, který není vlastníkem, a pracovní smlouvy zůstávají u firmy. U živnosti by každá změna vyžadovala přepis závazků na osobu podnikatele.

3. Na společnost potřebuji velký kapitál

Dnes už ne. Zákon nestanovuje vysoký minimální základní kapitál pro s.r.o., takže ji lze založit i s malým vkladem. Skutečné náklady tvoří notář, poplatky, sídlo a hlavně účetnictví. Kapitál také ovlivňuje to, jak vás vnímají banky a partneři: příliš nízký vklad budí nedůvěru.

Další formy, jako akciová společnost nebo družstvo, se hodí pro velké projekty nebo zvláštní účely. Pro začínajícího podnikatele jsou obvykle zbytečně složité.

Zajímavostí jsou osobní společnosti, třeba veřejná obchodní společnost. Společníci v ní ručí za dluhy celým svým majetkem, takže se podobá společné živnosti více lidí, jen s vlastním názvem a smlouvou. Pro mnoho podnikatelů to není výhodná kombinace: nemají ochranu s.r.o. a zároveň ručí za své společníky.

4. Forma se rozhoduje jednou provždy

Také ne. Mnoho podnikatelů začne jako OSVČ a po čase přejde na společnost, když se zvýší tržby nebo rizika. Změna znamená převod smluv, majetku a případně zaměstnanců, a proto s ní počítejte předem a neodkládejte ji do doby, kdy už vás tlačí čas. Opačně lze společnost zrušit a pokračovat jako fyzická osoba, se zvýšenými náklady na likvidaci.

Praktické pravidlo: začněte jednodušší formou, která odpovídá současnému riziku, a upravujte ji, jak podnikání roste.

5. Rozhodují daně

Daňové zatížení se liší podle formy i výše příjmu, ale pravidla se často mění. Rozhodnutí postavené jen na aktuálních sazbách se může za dva roky obrátit. Spolehlivější je sledovat, jak velké riziko podstupujete, jaké zákazníky chcete a jakou administrativu zvládnete.

Před rozhodnutím vyžádejte výpočet od daňového poradce nebo účetního pro svou konkrétní situaci. Obecná tabulka z internetu k tomu nestačí.

Při srovnání nezapomeňte započítat i náklady na administrativu. Živnostník si může vést jednodušší evidenci, společnost potřebuje podvojné účetnictví a roční uzávěrku, často s placenou účetní. Rozdíl v daních se tak může rozpustit v těchto výdajích, zvlášť při nízkých příjmech. Naopak při vyšších ziscích může výhodnější způsob vyplácení peněz z firmy vyvážit vyšší náklady na správu.

Pomůže i pohled na to, kdy peníze potřebujete: zisk ve firmě zůstává, dokud si ho nevyplatíte, kdežto OSVČ s příjmem platí odvody hned.

A jedna rada navíc: zkuste to nejdřív v malém

Než založíte společnost, ověřte, zda vaše služba nebo výrobek najde zákazníky. Několik zakázek na živnost vám řekne víc než dlouhé plánování. Teprve když poptávka vyroste, ukáže se, jaká forma sedí k rozsahu podnikání.

Pokud podnikáte s dalšími osobami, sepište dohodu, kdo co vkládá, kdo rozhoduje a jak se rozdělí zisk. Lidé se na podílech dohadují nejčastěji ve chvíli, kdy dojde k problémům, a pak už je pozdě. Regulované profese, například zdravotnické nebo právnické, mají vlastní pravidla pro formu podnikání, takže si je ověřte u příslušné komory.

Zdroje

• Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích
• Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
• Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR