HEADHUNTING

Headhunter přímo vyhledává a oslovuje potenciálního kandidáta, který je většinou zaměstnán na jiné pozici, proto je pro obě strany velmi důležitá diskrétnost. Impuls pochází od klienta, který oslovuje personální agenturu s požadavkem obsazení konkrétní pozice s daným profilem.

Fáze headhuntingu

• seznam organizací – na začátku personalista vytvoří tzv. seznam lovišť, tedy společností, ve kterých by se mohl hledaný kandidát nacházet.
• seznam osob – je sestaven konkrétní seznam lidí, kteří splňují požadovaná kritéria.
• kontakt – výběr je konkretizován oslovením. První kontakt většinou probíhá formou telefonátu, na ten navazuje osobní pohovor.

Výsledkem by mělo být doporučení jednoho kandidáta, nebo velmi úzkého okruhu vhodných adeptů. Základem pro úspěšné přetahování osob je bohatá databáze kontaktů. Výběr a získávání nového pracovníka musí probíhat v utajení. Kandidát totiž riskuje současnou pozici, klient vypuštění informace, že někoho hledá a zprostředkovatel dobrou pověst agentury.   Metoda stojí a padá s referencemi všech zainteresovaných stran. Odměna pro personální agenturu je buď jasně stanovena, nebo se může vypočítávat z platu pozice. Součástí smlouvy může být i lhůta, po kterou musí kandidát práci vykonávat, jinak musí prostředník najít jiného aspiranta. Účastníci se během výběru pohybují na tenkém ledě, ale profitovat by z výsledku měli ve finále všichni.

Činnosti headhuntingové agentury

• bussinessdevelopment – shánění zakázek a klientů,
• research – průzkum trhu práce, zisk kontaktů na adepty,
• rekrutace – oslovení a osobní jednání s potenciálními kandidáty.

Alfou a omegou úspěchu v headhuntingu jsou informace, kontakty a databáze. Mezi hlavní přednosti ceněného „lovce lebek“ patří komunikační a vyjednávací schopnosti schopnost vcítit se do pocitů protistrany, přehled o trhu práce, umění rozpoznat potenciál kandidátů, umění přesvědčovat a motivovat, mít přehled o požadavcích obsazované profese.