Jak dělat to, co vás baví, aby vás to uživilo a nevyčerpalo

Rada „dělej, co tě baví“ funguje, jen když se k zájmu přidá poptávka a rezerva na horší měsíce. Samotné nadšení účty nezaplatí. Pro někoho je ale přesně správná, a proto se vyplatí rozlišit, komu pomůže a komu ublíží, a než odejdete ze stálého místa, vyzkoušet to v malém.

Kdy rada funguje

Nejlépe obstojí, když vás baví činnost, za kterou lidé platí. Zvládáte ji lépe než průměr, umíte ji vysvětlit a máte představu, kdo je váš zákazník. Hodí se i tehdy, když jste ochotni dělat nudné části: účetnictví, komunikaci se zákazníky, hledání zakázek a reklamace.

Druhým předpokladem je finanční polštář. Podnikání v oboru, který milujete, se stejně jako každé jiné rozjíždí několik měsíců až let, a po tu dobu potřebujete pokrýt běžné výdaje bez stresu z každé faktury.

Příklad: truhlářka dělá nábytek ráda a je v tom dobrá. Zakázky ale dostává jen občas a každá trvá týdny. Ještě než vypoví místo, vyplatí se jí spočítat, kolik zakázek ročně potřebuje a odkud je vezme. Pokud odpověď zní „nějak se to vyřeší“, je to signál, že přípravu nedokončila.

Zájem tedy nestačí. Potřebujete tři věci najednou: dovednost, kterou lidé chtějí, způsob, jak je oslovit, a čas, po který vydržíte do doby, než se příjem ustálí.

Kdy raději zůstat u koníčku

Pokud je zájem hlavní způsob odpočinku, jeho změna na povinnost ho zničí. Kdo se rád věnuje fotografování o víkendu, může po zahájení zakázkového focení zjistit, že mu foťák připomíná práci. Radost zmizí, když se přidá termín, reklamace a zákazník, který chce jiné řešení.

Opatrnější musí být i ti, kdo živí rodinu a mají hypotéku. V takové situaci je rozumné nechat stálý příjem a nový obor budovat po večerech, dokud výdělek nepokryje většinu výdajů. Odvaha je dobrá, ale nemá ohrožovat bydlení dětí.

Ne všechno, co vás baví, se dá prodat. Pokud o vaši činnost zatím nikdo nestojí, nemusí jít o chybu nápadu, ale o to, že zákazníci jsou jinde nebo jim chybí důvod platit. Nebo je zájem příliš úzký a trh příliš malý. Pak může být rozumné spojit oblíbenou činnost s příbuzným oborem, kde se platí.

Jak to vyzkoušet v malém

Začněte jako vedlejší činnost. Nabídněte službu nebo výrobek prvním pěti lidem a sledujte, kolik jste ochotni dělat zadarmo, kolik vám vezmou času a jak reagují. Dobré měřítko je cena: ochotu platit se pozná, až když se musí vytáhnout peněženka.

Zapisujte si hodiny, které práci věnujete, a příjem. Po třech měsících vyjde hodinová sazba, a ta ukáže, jestli podnikání dává smysl. Pokud vyjde pod hodnotou, kterou byste dostali ve stálém zaměstnání, zkuste zvýšit cenu nebo zmenšit rozsah.

Pokud po půl roce zakázky nepřibývají, zeptejte se zákazníků, proč si vybrali právě vás, a těch, kteří odmítli, proč. Dvě nebo tři upřímné odpovědi ukážou víc než dlouhé přemýšlení. Zjistíte, zda je problém v ceně, v nabídce nebo ve způsobu, jakým o sobě dáváte vědět.

Pasti, které se opakují

První past je podceňování ceny. Kdo dělá, co ho baví, má sklon podceňovat vlastní práci, protože mu nepřipadá jako práce. Druhá je přehnaná trpělivost se zákazníky, kteří neplatí, a třetí je nedostatek volna: bez jasné pracovní doby se z koníčku stane práce bez konce.

Dále hrozí osamělost. Zaměstnání poskytuje kolegy, kteří poradí a podrží. Samostatné podnikání je těžší, pokud nemáte lidi, s nimiž sdílet problémy. Pomáhají obory, komunity, klub nebo mentor, kteří jsou o krok dál.

Zvláštním případem je zálibou tvořivá práce, kde zákazníci sami diktují, co chtějí. Pokud pak neustále plníte cizí představy, můžete přijít o to, co vás na činnosti lákalo. Stanovte si, co nabízíte a co ne, a nebojte se odmítat zakázky, které k vašemu stylu nepatří.

Co dělat, když zájem po čase vyprchá

Zájmy se vyvíjejí, a to je normální. Pokud vás činnost po dvou letech přestane bavit, neznamená to selhání. Zvažte, zda je příčinou přetížení, špatně nastavené zakázky nebo opravdová změna zájmu. U přetížení pomůže omezit rozsah, u změny zájmu rozšířit nabídku o příbuzný obor.

Ponechte si dovednosti, které se přenesou: vedení lidí, prodej, psaní, organizace. Obvykle si je odnesete do dalšího oboru.

Pomůže také poctivý rozhovor s někým, komu věříte. Zeptejte se, čeho si na vaší práci všímá, co vám jde a kdy jste vypadali nejspokojeněji. Cizí pohled často pojmenuje to, co sami nevidíte, a ukáže, kudy pokračovat, když dosavadní cesta přestane vyhovovat.

Můj tip: Doporučila bych si před odchodem ze zaměstnání vyčíslit, kolik měsíců byste přežila bez jediné zakázky, a rozhodnout se podle toho. Pokud jsou to méně než tři, nejdřív vytvořte rezervu a bavte se v rámci volného času.

Zdroje

• Úřad práce České republiky
• Hospodářská komora České republiky