Nezařazené

Nesmyslná výpověď dohodou

Věděli jste, že výpověď dohodou je pouhý výmysl zaměstnavatelů a fakticky vůbec neexistuje? I přesto ji dle statistik ročně dostanou tisíce zaměstnanců. Samotné slovní spojení „výpověď dohodou“ nedává smysl, neboť slučuje dva neslučitelné výrazy, a to výpověď a dohodu. Správná formulace je ukončení pracovního poměru dohodou. Jedná se o jeden z nejčastějších způsobů skončení pracovního poměru. Oproti […]

Věděli jste, že výpověď dohodou je pouhý výmysl zaměstnavatelů a fakticky vůbec neexistuje? I přesto ji dle statistik ročně dostanou tisíce zaměstnanců. Samotné slovní spojení „výpověď dohodou“ nedává smysl, neboť slučuje dva neslučitelné výrazy, a to výpověď a dohodu. Správná formulace je ukončení pracovního poměru dohodou. Jedná se o jeden z nejčastějších způsobů skončení pracovního poměru. Oproti výpovědi, která je jednostranným aktem, je dohoda o ukončení pracovního poměru aktem dvoustranným. K rozvázání pracovního poměru dohodou je tedy potřeba dobrovolného souhlasu obou stran. Důležité je zmínit, že i při ukončení pracovního poměru dohodou může zaměstnanci vzniknout nárok na odstupné. Vznik nároku závisí na důvodu uvedeném v dohodě.

Jaký je hlavní rozdíl mezi výpovědí a dohodou?

Zjednodušeně se dá říci, že hlavním rozdílem mezi výpovědí z pracovního poměru a dohodou o ukončení pracovního poměru je počet lidí, kteří dokument podepisují. Výpověď bývá podávána z iniciativy pouze jednoho subjektu, buď zaměstnavatelem, nebo zaměstnancem, dokument tak podepisuje pouze iniciátor výpovědi. K její platnosti je tak logicky potřeba pouze jeden podpis. Na rozdíl od výpovědi je dohoda jakýmsi ujednáním (domluvou) mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, proto je pro její platnost vyžadováno obou podpisů, kterými je vyjádřen dobrovolný souhlas se zněním dohody oběma stranami.

Proč vlastně nesmyslné spojení „výpověď dohodou“ vzniklo?

Proč zaměstnavatelé dávají zaměstnancům výpověď dohodou, když je zřejmé, že se jedná o absolutní nesmysl? Jde především o fintu, kterou se chtějí zbavit povinnosti vyplatit zaměstnanci odstupné, na které by měl pravděpodobně nárok. Při použití slovíčkaření obsahující slovo výpověď, zaměstnavatel předpokládá, že se zaměstnanec zalekne a bez rozmyslu dokument s názvem výpověď dohodou podepíše, a tím se připraví o odstupné.

Pokud je zaměstnanci předložen dokument k podpisu s názvem výpověď dohodou, měl by zpozornit. Jestliže s ukončením pracovního poměru nesouhlasí, neměl by předložený dokument podepisovat.

Kdy vzniká nárok na odstupné a jaká je jeho výše?

Ze zákoníku práce plyne zaměstnavateli povinnost vyplatit odstupné při ukončení pracovního poměru dohodou. Vznik nároku přitom souvisí s důvodem uvedeným v dohodě. Je rozhodující, zda chce zaměstnavatel ukončit pracovní poměr dohodou bez uvedení důvodu, nebo kvůli organizačním změnám na jeho straně či kvůli pracovnímu úrazu nebo onemocnění nemocí z povolání zaměstnance. V prvním případě nárok na odstupné nevzniká, v těch dalších ano.

Výše odstupného je stanovena zákoníkem práce a odvíjí se od délky trvání pracovního poměru. Platí zde přímá úměra – čím déle zaměstnanec pracuje pro zaměstnavatele, tím vyšší odstupné dostane:

  • 1 průměrnou měsíční mzdu, v případě, že pracovní poměr trval méně než 12 měsíců,
  • 2 průměrné měsíční mzdy, jestliže pracovní poměr trval více než 12 měsíců, ale méně než 24 měsíců,
  • 3 průměrné měsíční mzdy, pokud pracovní poměr trval více než 2 roky.
  • Až 12násobek průměrné měsíční mzdy, jestliže byl pracovní poměr zaměstnavatelem ukončen z důvodu pracovního úrazu či nemoci z povolání.

Jak nevyplacené odstupné řešit?

Jak plyne z výše uvedeného, zaměstnanec musí se zněním dohody souhlasit, jestliže nesouhlasí (například, pokud v dohodě není uveden důvod ukončení pracovního poměru), nemá povinnost ji podepisovat. V případě, že by svým podpisem vyjádřil souhlas se zněním dohody, mohl by se připravit o odstupné. Zneplatnění dohody je velmi problematické z důvodu prokazování – muselo by se totiž prokázat, že byl zaměstnanec k podpisu dohody donucen. Pokud chce zaměstnavatel se zaměstnancem pracovní poměr ukončit, a má k tomu zákonný důvod (v případě, že by uvedený důvod nebyl stanoven zákonem, jednalo by se o neoprávněnou výpověď), musí zaměstnanci dát výpověď ze své strany, a zaměstnanci tak většinou vzniká nárok na odstupné.

Jestliže vám zaměstnavatel nevyplatil odstupné při „výpovědi dohodou“, a ani po urgencích z vaší strany váš nárok neuznává, obraťte se na společnost Vaše nároky.cz. Zadejte si případ online a vyplňte jednoduchý formulář. Posouzení vašeho případu právníkem je nezávazné a zcela zdarma. Neplatíte žádné poplatky, veškeré služby advokáta hradí společnost. Odměna ve formě nízké provize společnosti náleží pouze v případě vyhraného sporu. Vy tedy nic neriskujete a můžete jen získat!